Z Ivančic do Náměště
První zastavení našich srpnových toulek bylo v Ivančicích, malém městečku blízko Brna, které se může pochlubit několika slavnými rodáky. Patří k nim i významný český malíř Alfons Mucha a nezapomenutelný Vladimír Menšík. Oběma je v jejich rodišti věnována pamětní síň. A do těchto míst vedly naše první kroky.
Alfonse Muchu dovedl osud z rodných Ivančic do Francie, kde se proslavil svými plakáty, a odtud do USA. Tam ho již vítali jako slavného malíře. Mucha nikdy nezapomínal na svou vlast a toužil jí prospět. Hold rodné zemi vzdal Slovanskou epopejí, dvaceti rozměrnými plátny čerpajícími z dějin Čechů a Slovanů. Věnoval ji městu Praze a českému státu.
Prohlídkou pamětní síně Vladimíra Menšíka nás provázel jeho hlas. Připomněl nám skvělého interpreta komických i vážných rolí, vypravěče veselých historek a moderátora. Vystavené exponáty nám daly nahlédnout i do umělcova soukromého života.
Z Ivančic jsme se přesunuli do Dolních Kounic. Prohlídka nově zrekonstruované synagogy byla zajímavá, ale všechny nás uchvátilo magické místo – trosky kláštera Rosa coeli. Výborný mladý průvodce nám poutavým výkladem přiblížil toto místo, které prý vyzařuje pozitivní energii. Člověku stačí pobýt krátký čas a zlepší se mu nálada. Nám se to určitě stalo, takže jsme v restauraci U Rambousků v Rapoticích usedali k obědu pozitivně naladěni.
Ani památník Bible kralické nás nezklamal. Kostel sv. Martina, zbytky staré tvrze, pomník Bible kralické i expozice v budově Památníku – všechno to byla místa připomínající významnou epochu našich dějin, činnost českých bratří, kteří propagovali vzdělání. A aby vzdělávací snahy podpořili, zakládali tiskárny a tiskli knihy náboženské, učebnice, slovníky a encyklopedie. Jejich krédem by se mohla stát slova Jana Nerudy, i když byla vyslovena mnohem později: „Jsme zde jen chvilku, ale písmem žijí naše myšlenky navěky.“ Pravdivost tohoto výroku potvrzuje mimo jiné dílo největšího z českých bratří Jana Amose Komenského. Názory na vzdělání, které vložil do svých spisů, jsou živé a aktuální i v dnešní moderní době.
Posledním bodem programu bylo zastavení na zámku v Náměšti nad Oslavou. Prohlídka zámecké kaple, krásné gobelíny zdobící zámecké interiéry, ukázka dobového stolování a výstava s tím spojená vytvořily za celým dnem krásnou tečku.
Nabiti poznatky a dojmy jsme se vraceli zpět do svých domovů. A tam určitě „došlo na kafíčko“, na které se všichni tak těšili.
Chcete-li si celý den připomenout i vizuálně, podívejte se na video, které na naší cestě pořídila paní Zdeňka Adlerová.
Mgr. Libuše Procházková