Už po šestnácté
Ani se tomu nechce věřit, ale v sobotu 9. června jsme se vydali na Literární toulky již po šestnácté. Naším prvním cílem byla Ostrava. V Ostravě jsme nebyli poprvé. Před sedmi léty, v prvním roce existence Klubu přátel KKD, první Literární toulky vedly právě do tohoto města. Jelo nás tehdy jedenáct, jeli jsme vlakem a navštívili knižní veletrh na Černé louce.
Ani tentokrát nebyl o letošní červnové toulky velký zájem. Zatím co loni jsme se museli vydat na zájezd dvakrát, abychom zájemce uspokojili, letos nás jelo 39. Troufám si ale tvrdit, že žádný z účastníků nebyl zklamán.
Literární Ostravou nás provedl Martin Tomášek, působící na katedře českého jazyka a literatury Ostravské univerzity. A byl to zážitek! Dr. Tomášek se vyznačoval nejen hlubokou znalostí problematiky, ale jeho přednes byl prostě okouzlující. Zaujatě, živě, s velkým entuziasmem nás provázel „příšerně krásným městem“, Ostravou iniciační a budovatelskou, drsnou a tragickou, krásnou a poetickou, duchovní a intelektuální, mizející a pozůstalou. Jeho sedm zastavení, vyplněných povídáním o tom či onom místě a čtením ukázek z díla spisovatele s oním místem spojeným, nás uchvátilo. I když jsme „přetáhli“ čas původně určený na pobyt v Ostravě, loučili jsme se s naším průvodcem s pocitem, že bychom ho poslouchali ještě mnohem déle. A stále by bylo o čem mluvit.
Ostravu vystřídal Nový Jičín. Cestou tam jsme si připomněli některá jména s Jičínem spojená, rodáky a spisovatele Boženu Benešovou a Ivana Landsmana a slavného generála Ernsta Gideona von Laudona, který naopak v Novém Jičíně zemřel. Dům, v němž skonal, se nachází na kouzelném jičínském náměstí, prý nejkrásnějším na sever od Alp. Obešli jsme ho podloubím, pokochali se pohledem na krásné domy s opravenými fasádami, někdo zvládl i rychlý oběd v restauraci. A v půl třetí nás přivítalo Muzeum klobouků, které je umístěno právě v Laudonově domě. A to bylo něco pro naše dámy. Hned zkoušely, který z nepřeberného množství vystavených exponátů by právě jim nejlépe padl. Hned se také s ozdobou hlavy nechaly vyfotografovat. A musím říci, že ani přítomní pánové neodolali.
Posledním zastavením červnových toulek byly Hodslavice, rodiště Františka Palackého. Místní farář pan Červenka nás v rodném domě Palackého seznámil s životem tohoto velkého Čecha a posléze nás zavedl do sousedního dřevěného kostela sv. Ondřeje. Tato pozoruhodná stavba z 16. století je národní kulturní památkou, stejně jako rodný dům Palackého
A protože Hodslavice slavili právě Den obce, zcela netradičně jsme Toulky uzavřeli na návsi, kde zval ke svezení kolotoč a lákaly různé dobroty, jimž někteří neodolali.
Cestou zpět jsme plánovali, kam se podíváme v srpnových Literárních toulkách.
Mgr. Libuše Procházková