Spisovatelka s blízkým vztahem k našemu městu

V úterý 19. 3. 2019 jsme přivítali na březnovém Literárním čaji paní Milenu Štráfeldovou, spisovatelku a scénáristku, která po  vystudování teorie a dějin kultury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy pracovala v muzeích, knihovnách, na ministerstvu kultury, působila jako redaktorka v České televizi a několika rozhlasových stanicích. Od roku 2001 působí v zahraničním vysílání Českého rozhlasu, kde se věnuje především českým krajanům a exilu.

Autorka představila svou literární tvorbu. Začala tvořit už v osmdesátých letech, ale protože byla „persona ingrata“, psala do šuplíku. Ineditně vydala tři básnické sbírky, z nichž sbírka Typografie snu byla zpětně oceněna jako nejkrásnější kniha roku uveřejněná v samizdatu. Paní Štráfeldová se skromností sobě vlastní podotkla, že to ocenění patří především grafikovi.

Od 90. let se zaměřuje na prózu a scenáristiku. Jejím prvním prozaickým dílem byly povídky, v nichž zpracovala zážitky a zkušenosti ze své redaktorské práce. Kriplíci, Přepisovačka a Co mě naučilo listí podávají příběhy nejrůznějších lidí, líčí konkrétní osudy, prohry i životní vítězství.

Zajímavý osud měla její kniha Dora. Z monologu  dcery Boženy Němcové, která za osamělých večerů rekapituluje na základě dopisů život své matky a své rodiny, vzniklo monodrama. Inscenace slavila úspěch na mnoha  jevištích.  

Guláš pro Masaryka  je zčásti fiktivní rodinnou kronikou vyhlášené hostinské Poldinky. Pro nás bylo zajímavé, že tato osoba žila ve Vyškově, kde se nacházejí kořeny spisovatelčiny rodiny.

I v románu Trestankyně, příběhu Růženy Vackové, se objevuje Vyškov.  Růžena Vacková totiž několik let ve Vyškově žila. Čtenáře zaujmou hluboké znalosti reálií našeho města: Nouzka,  Kačenec, Pazderna, Křečkovice, Brňany, ředitel  gymnázia Teplý, ženský spolek Vlasta, Miroslava Dorazilová, to vše najdete v knize. A ještě mnohem více.

Kniha Svatý rváč - román a Jeronýmovi Pražském je příběhem z české a evropské historie. Autorka vyprávěla o tom, jak se snažila najít rovnováhu mezi dochovanými fakty a vlastní autorskou fikcí a jakým způsobem to do románu vložila.

Knihou Svetr ze zbytků se vrací k povídkové tvorbě. Vystupují v nich skuteční lidé i fiktivní postavy, všechny ale spojuje jedno – každý po svém se brání nepřízni osudu, vzdoruje zlu a manipulacím a překonává své hendikepy. Autorka své povídání o knize doplnila četbou úryvku z jedné povídky.

Setkání s paní Milenou Štráfeldovou bylo velmi příjemné. A o tom, že přítomné autorčino povídání zaujalo, svědčí fakt, že její knihy nabídnuté k zapůjčení zmizely v několika okamžicích.

Mgr. Libuše Procházková