Jako v nebi, jenže jinak
Hostem únorového Literárního čaje byl v současnosti velmi populární spisovatel a publicista Aleš Palán. Má na svém kontě poměrně obsáhlé dílo: 14 knižních rozhovorů, 4 knihy beletrie, řadu publicistických článků a dokonce i básnické sbírky.
Nejobsáhlejší část jeho tvorby tvoří knižní rozhovory. Zaznamenal rozhovory s významnými osobnostmi – např. s básníkem, hercem a cimrmanologem Miloněm Čepelkou, lékařkou Marií Svatošovou, která je zakladatelkou hospicového hnutí u nás, s výtvarnicí Kateřinou Šedou, římsko-katolickým knězem Pavlem Kučerou, literárním kritikem Jaroslavem Medem, Bohumilem Vítem Tajovským, opatem Želivského kláštera a dalšími. Tedy s lidmi váženými, uznávanými v oblasti své působnosti, lidmi oceňovanými a respektovanými. A přece nejvíce čtenáře zaujaly knihy Raději zešílet v samotě, a Jako v nebi, jenže jinak. V těchto dílech představuje lidi, kteří se rozhodli žít v samotě, stranou od společnosti. Spisovatel povídal o tom, jak tyto lidi vyhledal, jak si získával jejich sympatie, jak se s nimi sblížil. Mluvil o jejich lidských vlastnostech, o skromnosti, poctivosti, zásadovosti, o tom, co je přivedlo k rozhodnutí žít mimo systém. Vysvětlil, proč se někteří z nich stali jeho přáteli, čím obohatili jeho život.
Řeč přišla i na knihu Brnox. Je to průvodce brněnským Bronxem a Palán spolu s dalšími spoluautory za ni získali cenu Magnesia Litera.
Při zajímavém povídání čas ubíhal, ale návštěvníci jako by se nechtěli rozejít. Padaly nové a nové dotazy. Ale všechno má svůj konec. Lidé se rozcházeli obohaceni pohledem na nevšední a ne častou problematiku, kterou autor dokázal přitažlivě předložit čtenáři.
Mgr. Libuše Procházková