Krásná Litomyšl
Troufám si tvrdit, že bylo jen málo z padesáti účastníků červnových Literárních toulek, kterým by neučarovalo město ležící na řece Loučné, o němž je zmínka již v Kosmově Kronice české. S mladým průvodcem jsme prošli jeho historickou částí. Už samotné Smetanovo náměstí nás nadchlo rozsáhlým podloubím a krásnými domy. Skutečným skvostem renesanční městské architektury je dům U rytířů. Na místě domu čp. 27 stával dům, kde bydlela v letech 1839-1840 Božena Němcová se svou rodinou. Za tohoto pobytu se jí zde narodil syn Karel. Mramorová deska Františka Kysely na někdejším zájezdním hostinci U černého medvěda připomíná druhý neradostný pobyt Němcové v Litomyšli.
Stará radnice s věží byla postavena r. 1418. V dnešní podobě má barokní fasádu z 18. stol. Pod novodobým orlojem z r. 1907 je do věže vezděna kontrolní délková míra, litomyšlský loket (přibližně 59 cm), sloužící kdysi k přeměření koupených látek. Značka označuje výšku vody při katastrofální povodni r. 1781.
Na náměstí jsme byli upozornění i na dům, který zakoupil sládek František Smetana. Socha jeho slavného syna stojí v dolní části náměstí a jejím autorem je Jan Štursa. Za Smetanovým pomníkem je novogotický dům, ve kterém bydlel Alois Jirásek jako suplent na gymnáziu v letech 1874-1876. O šest let později žila v tomto domě spisovatelka Tereza Nováková. Na rohu náměstí a Jiráskovy ulice se nám otevřel výhled na litomyšlský zámek.
Kolem sedící sochy spisovatele Jiráska jsme vyšli k piaristické koleji a gymnáziu. Součástí tohoto komplexu je barokní kostel Nalezení sv. Kříže. Kostel jsme si prohlédli a našli se i takoví, kteří vystoupali na věž. Příjemná byla i procházka klášterní zahradou.
Naproti zámku v budově bývalého zámeckého pivovaru se nachází byt, v němž se jako jedenácté dítě, ale první chlapec v rodině sládka Smetany narodil syn Bedřich. V příjemném prostředí jsme vyslechli řadu zajímavých informací o velkém českém skladateli.
Volného času všichni využili k posezení v místních restauracích při dobrém obědě či u kávy a dezertu v některé z kaváren. Někteří zvládli obojí.
Od 14 hodin nás čekala prohlídka renesančního litomyšlského zámku. Zámek je vzácnou ukázkou úpravy italského renesančního paláce pro podmínky zaalpských zemí. Byl postaven v 60.–80. letech 16. století Vratislavem Nádherným z Pernštejna jako dar pro milovanou ženu Marii Manrique de Lara. Průvodci nám ukázali jedinečné zámecké divadlo a provedli reprezentačními pokoji.
Poslední naše zastavení bylo na Růžovém paloučku, který je spojen s mnoha pověstmi. Jedna z nich vypráví, že se zde loučili čeští bratři odcházející po Bílé hoře do exilu. Jejich památku připomíná pomník ze sibiřské mědi vytvořený podle návrhu architekta Meteláka. Jedná se o čtyřboký, čtyři a půl metru vysoký kamenný sloup, kalichovitě končící. Nahoře je koule s průměrem půl metru. Po obvodu je sloup pokryt měděnými reliéfy, které představují jednak výjevy ze života českých bratří, jednak různé symboly, jako je loď, beránek, srdce, holubice, lev atd. Památník byl odhalen 19. června 1921 spisovatelem Aloisem Jiráskem.
Bývalá mýtina v hustých lesích je dnes je čtvercové prostranství, které měří asi 350 m2 a je porostlé zvláštním druhem růže, nazývané Rosa gallica, růže galská. Podle pověstí tady vyrostla ze slz českých bratří, když s pláčem opouštěli rodnou vlast. Palouček je vlastně arboretum s krásnými vzrostlými stromy, mezi nimiž je třeba jinan dvoulaločný, javor jasanolistý, jeřáb muk, buk červený, katolpa trubačovitá, lípa řapíkatá, smrk omorika, topol kanadský, jasmín pravý, šeřík čínský a tibetský.
Společná fotografie u památníku českých bratří nám bude připomínat nejen atmosféru tohoto magického místa, ale celé červnové Literární toulky 2016.
Mgr. Libuše Procházková