Kdo jel, nelitoval...
Zamračená obloha a nepříznivá předpověď počasí provázely ty, kteří se v sobotu 1. června vypravili na další literární toulky a za památkami UNESCO. Ale vypadalo to skoro jako zázrak, déšť se důsledně vyhýbal místům, která jsme postupně navštěvovali, a v zámeckém parku v Jaroměřicích jsme se dokonce hřáli na sluníčku.
Naplánovaný program vyšel na sto procent. Začali jsme v Jaroměřicích nad Rokytnou prohlídkou muzea představitele českého symbolismu Otokara Březiny. Zajímavá expozice i zasvěcený výklad pracovnice muzea nám umožnily nahlédnout do zajímavého a pohnutého osudu básníka. U jeho hrobu na místním hřbitově jsme obdivovali sousoší Březinova přítele sochaře Františka Bílka Tvůrce a jeho sestra bolest. Pak naše kroky směřovaly do jaroměřického zámku. Tato pozoruhodná památka českého baroka rozhodně stála za zhlédnutí. I zde jsme měli štěstí na zdatnou průvodkyni. Její výklad nenudil, naopak, zaujal a poučil.
Z Jaroměřic jsme přejeli do blízké Třebíče. Cestou jsme si připomněli dva literáty, spjaté s tímto městem – tvůrce českého poetismu a hlavní osobu českých surrealistů Vítězslava Nezvala a básníka s tragickým osudem Jana Zahradníčka.
Třebíč – to je město památek zapsaných do světového kulturního dědictví UNESCO. Nad městem se vypíná majestátní románskogotická bazilika a nedaleko od ní se rozkládá židovská čtvrť, unikátní soubor 123 zachovaných domů. Oba tyto objekty byly naším dalším cílem. Po prohlídce baziliky včetně podzemní krypty jsme prošli malebnými uličkami židovského města k Zadní synagoze. V ní nás opět čekal výklad a také návštěva sousedního domu Seligmanna Bauera, který nám umožnil nahlédnout do židovské domácnosti.
Tímto se bohatý program sobotních toulek uzavřel. Obohaceni o nové poznatky i plni dojmů z architektonických skvostů jsme odjížděli do svých domovů. A navíc s otázkou – kam to bude příště?