Druhé literární toulky - Po stopách bratří Mrštíků
Druhé Literární toulky nás zavedly na místa, která jsou spjata se životem a dílem bratří Mrštíků, významných představitelů české realistické prózy a dramatu. První zastávka byla v Těšanech, dějišti dramatu Maryša. V Těšanech působil Alois jako mladý učitel a tam ho navštěvoval jeho bratr. Atmosféru venkovského života, konflikty a postavy, které vypozorovali ve svém okolí, mistrovsky ztvárnili ve hře, která bezesporu patří do zlatého fondu české dramatické tvorby. Navštívili jsme zde barokní kovárnu, stálou expozici Technického muzea v Brně a mimo jiné se dověděli, že v jednom zdejším obchodě můžeme "za kasou" potkat i pravnučku Maryši.
Z Těšan nás cesta zavedla do Divák. Alois Mrštík působil na zdejší škole od r. 1889 po dobu 35 let. Tam se za ním přistěhoval Vilém. V knize “Rok na vsi“ detailně umělecky zpracovali kroniku obce. Bratři se zasloužili o to, že se Diváky staly centem literární Moravy. Díky nim do Divák nejednou zavítali i významné osobnosti kulturního života, např. D. Jurkovič, Z. Braunerová, bří. Úprkové, malíř Pečínka a další. V roce 1893 zde založili knihovnu. V r. 1912 Vilém Mrštík tragicky zemřel, je pochován na místním hřbitově. Autorem kříže na jeho hrobě je významný architekt Dušan Jurkovič. Dne 6. 6. 1937 věnovali diváčtí občané bratřím Mrštíkům bronzovou pamětní desku, která je umístěna na budově obecního úřadu, dříve školy, kde Alois Mrštík učil a žil.
Posledním místem, které jsme navštívili, byly Ostrovačice. Do Ostrovačic se rodina Mrštíkových přestěhovala z Jimramova a bratři zde strávili dětství. Ostrovačice a jejich okolí jsou dějištěm románu Pohádky máje. K románu inspirovala Mrštíka krása zdejší krajiny, kterou rád navštěvoval. I po té, co se rodina odstěhovala z Ostrovačic do Brna, rád se sem, zejména ve svých studentských letech, vracel a vzpomínal. Román je jen velmi částečně autobiografií autora, naprostá většina děje je však pouze autorovou fantazií a možná i přáním. Podle svědectví Mrštíkových současníků měl, podobně jako postava Ríši, vřelou náklonost k mladým děvčatům a vždycky k některé rychle vzplanul a vyznal jí lásku. Na druhou stranu byl však velmi zdvořilý a upřímný.
Po prohlídce expozice nazvané Památník Pohádky máje jsme zamířili k soše Helenky, kterou navrhl a z karelského mramoru v roce 1949 zhotovil akademický sochař Emil Hlavica z Brna.
Projekt byl podpořen grantem z prostředků Velvyslanectví spojených států amerických v Praze administrovaným nadací Tři brány, komunitní nadací pro vědění, umění a civilizaci a darem firmy Angis. Děkujeme.
Druhé literární toulky se vydařily. Kam byste se chtěli vydat na třetí? Vaše náměty posílejte prostřednictvím zdejší rubriky "Napište nám".