Když se chce, všechno jde
Plná energie, mladě vyhlížející, povídavá, přátelská – tak jsme poznali Zuzanu Součkovou na Literárním čaji o páté ve čtvrtek 28. dubna. Žije v západočeském Stříbře. Spolu s manželem a psem překonali vzdálenost 366 km, která dělí Stříbro od Vyškova. Protože přijeli s předstihem (člověk nikdy neví, jaká překvapení D1 připraví), šli se projít po městě. A pak už se v sále vyškovské knihovny Zuzana Součková vítala s přicházejícími návštěvníky. Řadu z nich znala osobně, vždyť její přítomnost přilákala do knihovny mladé běžce a běžkyně, některé dokonce až z Kroměříže.
Paní Součkovou přivedlo do literatury běhání. Pár roků před svou padesátkou začala běhat a z disciplíny, kterou do té doby opovrhovala, se stala nezbytná součást života. K padesátinám si nadělila půlmaraton a teď už má za sebou i maraton. Když se Zuzana Součková rozpovídala, náhodný příchozí by asi těžko uhádl, že je na Literárním čaji. Spíše by usoudil, že se ocitl na shromáždění fanoušků dálkových běhů. Ale nakonec došlo i na knihy. Autorka vydala v krátkém časovém intervalu dvě – Když se dáma rozběhne a Deník běžkyně. Je to její osobní zpověď, běh je hlavní náplní, ale zvláště ve druhé knize se dovíme hodně i o jejím soukromí. Knihy jsou doplněny také kuchařskými recepty. A navíc autorka slíbila, že její další kniha už nebude o běhání, přinese prý zcela jiné téma. Jaké, to nechtěla prozradit.
Setkání s paní Zuzanou Součkovou bylo důkazem toho, že literatura má mnoho podob a že v ní najde něco pro sebe i ten, kdo před náročností dává přednost lehkosti.
Mgr. Libuše Procházková, předsedkyně Klubu přátel KKD